Pokud veřejnost navštíví minigolfové hřiště běžně je mu nabídnuta hůl, která je jakousi kopií dohrávkových holí pro klasický golf. Mají tvar patky - to je ta část hole která přichází do styku s míčkem - "T" nebo "L". Tvarem a provedením patky jsou určeny hlavní vlastnosti hole, její váha, sklon, a tím i vedení úderu. Hůl může být opatřena také gumou na patce z obou stran, a tak je vhodná ke hře pro praváky i leváky.

 Pro rekreační hráče jsou také k dispozici dva základní typy míčů. Jeden tvrdý, tzv. kameňák, a druhý gumový. Tvrdším míčem se hrají dráhy, jako např. klíny, koš, labyrint a sopka. Gumovým míčem se hrají dráhy s odrazem nebo tam, kde je zapotřebí rychlejší pohyb míče.

 S vybavením, které si půjčíte na hřišti, ovšem ze začátku asi velké výkony nedocílíte, ale s trochou trpělivosti a ctižádosti, po několika návštěvách minigolfového hřiště i se dvěma míčky a holí bez gumového povrchu na odrazové ploše, jdou zahrát solidní amatérské výsledky.

 Mnozí z rekreačních hráčů při své návštěvě na minigolfovém hřišti potkají závodní hráče, kteří se suverénně pohybují od jedné dráhy ke druhé a svými barevnými míčky dávají jedno "eso" za druhým a dráždí rekreační hráče. Tito závodní hráči také používají jednu hůl, ale většinou dvanáct až patnáct různých míčů na jedno hřiště. Tím se liší od hráčů klasického golfu.

 Rozměr míčů je normovaný (průměr třicet sedm až čtyřicet tři milimetrů). Přípustné jsou míče téměř z jakéhokoliv materiálu, zakázané je například dřevo, kov a slonovina. Dále se nesmějí používat míče s extrémním odskokem (které při puštění z jednoho metru vyskočí výše než osmdesát pět centimetrů).

 Výroba stále nových a nových míčů přímo ovlivňuje výkonnost hráče a umožňuje vybrat na každou dráhu optimální materiál.

 Mnozí z rekreačních hráčů jistě brzy zjistí, že i když vyzkoušeli okoukané systémy, ke stejnému výsledku stejně nedošlo. Závodní hráč se totiž dopracoval ke své rutině zejména znalostí, výběrem a použitím své materiální výbavy, zásobou míčků nejrůznějších vlastností, kterými překonává záludnosti překážek a kterými, při správném úderu, dokáže na každé dráze docílit jamky prvním úderem. Každá "dvojka" je totiž při závodech chybou, která vás odsouvá z předních pozic.

 Dalo by se říci, že klíčem k úspěchu je kvalitní výběr míče, jež záleží na zkušenostech hráče, počasí a teplotě. Míčky se chovají jinak za sucha, jinak za mokra, jinak za zimy, jinak za tepla. Správně si vybrat je skutečné umění. Přirozeně ani plný kufr těch nejdražších míčů nezaručuje dobrý výsledek. Základem je dobrá technika hry. Zjednodušeně řešeno, hráč se musí trefit každým úderem tam, kam mířil.